Čím krájet zeleninu, aby neztratila vitamíny?

Když se to stane občas, asi se nic nestane, ale pravidelně? To už se pak na našem zdraví, energii, náladě a vůbec celém životě jasně projeví. Možná je na místě si říct, proč je třeba zelenina důležitou součástí našeho jídelníčku a jak ji připravit, aby nepřišla o cenné vitamíny.

Proč jíst zeleninu?

Už od malička bychom děti měli vést ke konzumaci zeleniny. Vyhneme se tak mnoha potížím ve školce a škole, kde pak děti nesvačí ani neobědvají, protože ji neznají. Paní učitelky by jistě mohly vyprávět. Když s dětmi zeleninu budeme pravidelně konzumovat, zvyknou si na ní a nám to neublíží. Naopak. 

Víte, že denně byste měli sníst asi 400 g zeleniny?

• Zelenina neobsahuje tolik cukrů jako ovoce. Právě díky minimu sacharidů si ji můžete dopřát i večer a nemusíte se bát, že přiberete.
• Obsahuje velké množství vitamínů a minerálů nezbytných pro posílení imunitního systému, správné fungování buněk a orgánů.
• Najdeme v ní i mnoho antioxidantů, které buňky chrání proti stárnutí.
• Je bohatým zdrojem vlákniny, která podporuje trávení, čistí střeva a zbavuje je odpadních látek.
• Charakteristickou barvu zelenině dodávají bioaktivní látky, které jsou pro naše zdraví podstatné. Třeba takové karotenoidy dodávají zelenině oranžovou barvou a vytváří se z nich vitamín A, který patří mezi silné antioxidanty a je důležitý např. pro zachování dobrého zraku.
• Zelenina dokáže zasytit, pomůže i zhubnout.
• Napomáhá udržet zdravou hladinu cholesterolu.

Jaké druhy zeleniny známe?

Zeleninou rozumíme jedlou část rostlin a podle toho, o jakou část jde, dělíme zeleninu do skupin. Mezi košťálovou zeleninu patří zelí, kedlubna, kapusta, brokolice i květák, oblíbená je i kořenová zelenina jako mrkev, celer, petržel, křen a ředkvička. Listová zelenina zahrnuje špenát, salát a další, plodová zelenina zase rajčata, papriky, okurky, meloun i tykve.

Nejznámější z cibulové zeleniny je česnek a cibule, patří sem i pórek nebo pažitka. Mezi luskovou zeleninu patří nejen fazolové lusky, ale i hrášek.

Jak zeleninu správně připravit, aby neztratila vitamíny?

Když už zeleninu na jídelníček zařadíme, měli bychom se snažit z ní získat co nejvíc prospěšných látek. Dost záleží na tom, jak ji připravíme, málokdo ví, že o vitamíny může přijít i při krájení. 

Syrová nebo vařená zelenina?

Většina z nám má tak nějak zažité, že zelenina je zdravější čerstvá, ideálně si ji utrhnout na zahrádce, omýt a hned ji sníst. Není to ale tak úplně pravda. Najdou se i druhy zeleniny, u kterých je třeba tepelná úprava, aby nám poskytla všechny své výhody. 

Bez tepelné úpravy můžeme konzumovat zeleninu s vysokým obsahem vody, malým množstvím sacharidů a vlákniny. Typickým příkladem jsou saláty a okurky.

Zeleninu s nižším obsahem vody, větším obsahem vlákniny a škrobu je lepší tepelně upravit, kdo by taky jedl za syrova takovou kapustu, brokolici nebo špenát? 

Víte, že mezi zeleninu, kterou je lepší tepelně opracovat, patří i mrkev? Ta syrová je totiž těžká na trávení. Na druhou stranu to ale rozhodně neznamená, že si nemůžete dopřát třeba strouhanou mrkev s jablkem a trochou citronové šťávy.

Jak zeleninu správně krájet?

Jestli si ji nakrájíte na kolečka nebo proužky je na vás, otázka by spíš měla znít ČÍM zeleninu nakrájet. Možná jste už slyšeli, že by neměla přijít do kontaktu s kovem ani plastem, jinak dojde ke ztrátě vitamínů a minerálů. 

Je pak jedno, jestli doma máte malý nebo velký nůž, nůž na zeleninu, santoku nebo jiný nůž. No jo, ale čím ji tedy krájet? Salát natrhejte rukama, na ostatní zeleninu použijte nerezový nůž na zeleninu. Tvar čepele ani její provedení na zachování vitamínů vliv nemají, materiál čepele ale ano.

• Na zeleninu používejte nůž s nerezovou čepelí, který si vyhradíte přímo na krájení zeleniny.
• Postarejte se, aby čepel nože byla vždy dobře nabroušená.
• Jen nůž nestačí, potřebovat budete i prkénko.